Poněvadž ke kauze dek proti elektrosmogu, prodávaných  v ČR jistou firmou,
nepodala žádná naše instituce hodnov
ěrné a objektivní stanovisko, uveřejňujeme
pro zajímavost stanovisko Spolkového úřadu pro ochranu před zářením, které
se dotýká výrobků tohoto typu prodávaných v N
ěmecku. Vyplývají z něho i některé
další skutečnosti, které je třeba brát v potaz při posuzování české kauzy:

Stanovisko n
ěmeckého Spolkového úřadu pro ochranu před zářením: 
Jaké účinky mají tzv. odsti
ňovací deky proti elektrosmogu?
Různé firmy nabízejí »odstiňovací deky proti elektrosmogu«. Tyto výrobky nelze doporučit kvůli
jejich spornému účinku.

Účinnost výrobků
Jedná se v
ětšinou o výrobky z vodivých textilií (pozn. překl. - např. směs bavlny a stříbrného vlákna), které
se příp. uzem
ňují kabelem přes nulový vodič zásuvky nebo trubku topení. Nízkofrekvenční magnetická pole
nelze materiály tohoto druhu odstínit. Tyto dečky mohou nanejvýš odstínit NF elektrická pole, pokud by
jejich zdroj byl přímo pod dečkou (pozn. překl. - myšleno mezi zdrojem a člov
ěkem, např. mezi el. vedením ve zdi
či zásuvkou).

Také u vysokofrekvenčních polí (např. mobilní vysílače) je odstín
ění principielně možné pouze tehdy,
pokud by se stínící materiál nacházel mezi zdrojem pole a příslušné osoby. Pon
ěvadž VF pole může
na člov
ěka působit ze všech směrů, bylo by nutno člověka »obalit« tímto výrobkem.
Naopak existují také odborn
ě podložené příklady možného zvýšení intenzity pole při  použití některých těchto
výrobků.

Zdravotní účinky
Účinky NF elektrických a magnetických polí a VF polí nejsou ze strany v
ětšiny výrobců nebo prodejců
t
ěchto výrobků od sebe odlišeny. Toto smíchání je mnohdy zavádějící, poněvadž u různých frekvencí
elmag. záření nastupují různé biologické mechanismy účinku.

                                    Zdroj: Zpráva Spolkového úřadu pro ochranu před zářením - N
ěmecko


Východiska pro preventivní ochranu před účinky elektromagnetických polí  (výtah)

.........
V
ěda nemůže nikdy podat důkaz neškodnosti. To má za následek, že vždy existuje možnost
v
ědecky nezjištěných rizik. Jak velká je tímto způsobená nejistota, je dáno objemem doteď
shromážd
ěného vědění a také závisí od toho, jestli existují vědecké důkazy nebo pozorování,
které poukazují na příslušné riziko. V každém případ
ě by se měla možná rizika udržet co možná
nejníže prostřednictvím preventivních opatření. To je oblastí prevence.
Pro náš spolkový úřad je prevence, vzhledem ke stále přetrvávající v
ědecké nejistotě, důležitá.
U uvedených polí je možno nejjednodušeji prevence dosáhnout snížením jejich intenzity a času
působení. K prevenci patří i zvýšené výzkumy, aby se odstranily nejasnosti příp. rozšířil okruh
současných v
ědomostí.

Jakou prevenci může každý provád
ět?
Možností je mnoho. Uvádíme jen n
ěkteré z nich.
- Dodržovat odstup
Ve v
ětšině případů klesá intenzita polí s odstupem od zdroje. ...Např.: nedávat radiobudíky
hned vedle hlavy, tzv. babyphony dávat min. 1 m od dít
ěte, spotřebiče provozovat co nejdále
od d
ětí, atd.
- Vypínat nepotřebné spotřebiče a zdroje
V mnoha případech jsou spotřebiče zapnuté i pokud nejsou používány (stand-by). Přitom se
spotřebovává necht
ěně nejenom energie, ale vznikají též magnetická pole, která by se měla
preventivn
ě co nejvíce eliminovat.
- Snížit dobu působení zdroje
- Preventivní opatření při používání mobilů, např:
--- je-li volba, použít rad
ěji pevnou linku
--- rad
ěji sms-kovat, než telefonovat
--- zkrátit hovory mobilem na co nejmenší dobu
--- při špatném signálu rad
ěji nepoužívat (sklepy, na začátku budování sítí...),
   netelefonovat z auta bez venkovní antény
--- používat nov
ější typy mobilů s nižším vyzařováním (hodnota SAR) a handsfree sady

                                                          Zdroj: Spolkový úřad pro ochranu před zářením - N
ěmecko
 

Náš komentář:
Z uvedené zprávy zahraniční, pom
ěrně důvěryhodné instituce vyplývá:
- Uvedené výrobky b
ěžně vyrábí a prodává v zahraničí vícero firem, aniž by byly nějakým
zásahem státní moci z důvodu porušování zákonnosti omezovány ve své aktivit
ě. Úřad je pouze
nedoporučuje z výše posaných důvodů. Je pravda, že v N
ěmecku jsou tyto výrobky normálně v přepočtu levnější
než je nabízela inkriminovaná česká firma. Rovn
ěž není jasné, do jaké kvalitativní kategorie výrobek patřil.
Jinak je nám známo, že se n
ěkdy tento typ textilií užívá i pro vojenské účely (např. vložky do kukel pro obsluhu radarů) a vyrábějí se na zakázku i u nás.
- V principu a při dodržení jistých zásad používání mohou být tyto výrobky alespo
ň zčásti funkční
(což ostatn
ě připouští i uvedené stanovisko),  i když ne v takové míře, jak by bylo záhodno.
Záleží také na kvalit
ě - např. množství či hustotě vodivé  příměsi. Ta může za jistých okolností záření nejen pohlcovat, ale také druhotně znovu vyzařovat. Tuto nepříjemnou vlastnost nemá např. uhlíkové vlákno. Žádoucí také je, aby se výrobce prokazoval atesty od důvěryhodné zkušebny. Důležitou roli hraje např. i kvalita domovního zemnění, která často nebývá valná.
- V případ
ě uvedených výrobků nejde ve většině případů o vyslovený podvod - »ochranu proti neexistujícímu
záření«, jak hrub
ě zkreslují některá naše nepoučená média a instituce, ale spíše o to, co naznačuje
i n
ěmecký úřad - dealeři záměrně nebo z neznalosti nadhodnocují míru a rozsah funkčnosti, aby výrobek důvěřivým a -řekněme si to otevřeně- našim finančně slušně zajištěným důchodcům doslova
vnutili.
- S rezervou je třeba brát celkov
ě negativní charakter stanoviska spolkového úřadu v tom bodě, kde se
to dotýká případné užitečnosti výrobků. Tento sm
ěr úvah samozřejmě úřad nemůže připustit, poněvadž obyvatelstvo
je přece »dostatečn
ě chráněno« jím zaštiťovanou legislativou a žádné ochranné prostředky tedy nejsou třeba.
To si ostatn
ě myslí i naše příslušné orgány a tak současnou hladinu EMP v životním prostředí považují
za zcela neškodnou na v
ěky věkův. Německý úřad je však v tomto ohledu na jiném místě přece jen poněkud realističtější, jak dokládá jeho další stanovisko, tentokrát k prevenci, z něhož uveřejňujeme výtah.
- V případ
ě případu firmy majitelů bulharského původu Eskulab-Financ s.r.o. šlo dle našeho názoru
spíše o nepatřičné předražení výrobku (»normální« cenová hladina výrobků tohoto typu by m
ěla být někde
mezi 6 - 8 tisíci Kč) a jisté nekalé obchodní praktiky (podepisování nevýhodných smluv pod psychickým tlakem...).
K obojímu ovšem dnes a denn
ě u nás dochází v tzv. přímém prodeji pomocí výřečných dealerů, aniž by
se proti tomu podnikaly n
ějaké zásadní právní kroky. A o předražování některých komodit v gigantických rozměrech při monopolním postavení jinak velmi seriózních firem ani nemluvě.     
I tady dostali dův
ěřiví důchodci »málo muziky za hodně peněz« a tak není divu, že se teď rádi k vyafektované
žalob
ě přidají, aby mohli takto zpět získané peníze investovat třeba pro změnu do titanového nádobí nebo si
za to nechat ud
ělat třeba zateplení domu u jiné předražené firmy.
- Aby bylo možno hodnov
ěrně a objektivně posoudit, zda inkriminovaný výrobek je podvodně neúčinný nebo jen
málo či zčásti účinný, nestačí k tomu rozhodn
ě sekundové strčení antény pod dečku v tv reportáži a předčasný závěr, ale řádné přezkoušení inkriminovaného výrobku v akreditované zkušebně za účelem zjištění či vyloučení útlumových vlastností při různých frekvencích a typech záření.    
- Elektrosmog není neexistující záření a »nesmyslný pojem«, jak zkreslují n
ěkterá naše média a instituce, poněvadž stejně dobře lze pro tento jev použít termínu elektromagnetická pole. Jak tato novinářská kachna vznikla? Pro některé naše tzv. odborníky je totiž nepřijatelný termín elektrosmog, poněvadž má implicitně poněkud negativně hodnotící aspekt. Z hlediska záření je totiž u nás »všechno v normě«. Z toho logicky pro státní instituce vyplývá, že žádný elektrosmog není. Nepoučení čeští redaktoři si to však vyložili po svém a kachna je na světě: nic takového reálně neexistuje a existovat ani nemůže!  Proto kdo prodává něco proti něčemu, co neexistuje, je podvodník!
Skutečnost je však trochu jiná a hraje v ní roli relativita. Myslíme si, že elmag. pole pokrývají naše živ. prostředí dnes již v té míře, že o jistém druhu v
ětšího či menšího smogu můžeme s klidem hovořit. Ostatně tento termín nevznikl »pro klamání lidí«, jak se vyjadřují někteří rádoby poučení jedinci s právnickým vzděláním v médiích, ale počátek se datuje už od 70.let v Anglii, patrně v souvislosti s velkolepou výstavbou vzájemně se přehlušujících rozhlasových a televizních vysílačů.
A tento jev, ať už je nazván jakkoliv, nezmizí tím, že z n
ěj česky omezená média udělají příslovečnou chiméru.    
Jak ostatn
ě ukazuje preventivní stanovisko německého úřadu, představují elmag. pole fenomén hodný pozornosti, zkoumání a opatrných přístupů, což ovšem předpokládá přijetí jisté filozofie v posuzování omezenosti lidského poznání.
A českým institucím a v
ědcům není tento přístup vesměs příliš vlastní. Nikoliv slovy klasika »Vím, že nic nevím.«, ale
nýbrž slovy »Vím všechno - ostatn
ě jsem se tomu v mládí naučil a dá-li bůh, vydržím s tím do důchodu.« řídíme se
v našich zem
ěpisných šířkách.                                                        www.elektrosmog.cz       
Jedna z budov Spolkového úřadu
V poslední době se objevilo v médiích (TV Nova, Český rozhlas, Právo...) několik příspěvků, týkajících se prodeje předražených textilních výrobků proti tzv. elektrosmogu. Všechny tyto příspěvky dle našeho názoru neuváženě smíchávají problematiku neetických forem prodeje výrobků s diskutabilní funkčností za nepřiměřenou cenu (kterých se ostatně dějí dennodenně tisíce) a velmi vážnou problematiku účinků elektromagnetických polí (EMP) - zvaných též elektrosmog - na lidský organismus, které sice dosud nejsou plně prozkoumány, nicméně zasluhují uplatňování zásady předběžné opatrnosti a v zahraničí je jim věnována nemalá pozornost. Na základě jednostranných a povrchních posudků osob, které jsou považovány za odborníky v uvedené oblasti, pak vydávají redaktoři uvedených médií tendenční a problematiku zlehčující závěry, do značné míry matoucí veřejnost. V politováníhodném případu díky svému podlehnutí manipulaci sehrálo neblahou roli i jinak užitečné Sdružení na ochranu spotřebitelů, které podalo
na prodejce dek trestní oznámení, jež bylo posléze odloženo.